Rostlinné „mléko“ je součástí jídelníčku každého vitariána, ale nemělo by uniknout pozornosti i všech ostatních. Zejména těch, co jejich tělo odmítá laktózu. Ořechové a semínkové mléko je překvapivě chuťově konzistentní a bezpochyby i výživově hodnotné.
Bádat nad rostlinnou alternativou živočišného mléka se obvykle začíná ve chvíli, kdy člověku z nějakého důvodu kravské/kozí mléko nesedí. Mně se to stalo řekněme sedm let zpátky a první mi do oka padlo sójové a rýžové mléko v dm drogerii. Pak jsem zkusila ještě ovesné také odtamtud. Chvíli jsem ty tři (nejraději sójové vanilkové) ve své kuchyni trpěla. Ano trpěla, protože chuťově to nebyla žádná sláva.
Párkrát došlo i na nehorázně drahé Alpro – chutná líp, protože je sladké (a zase ten cukr). Pak mi to teprve začalo myslet.
Nechala jsem si nadělit robota a s ním výkonný mixér (blender) a díky němu vyzkoušela, že máčením rýže přes noc a jejím následným masakrem až do posledního zrnka získám mnohem lepší rostlinné „mléko“, jako to z tetrapaku. Tohle si totiž chuťově vyladím sama. Bonusem je taky nižší cena (tu si stanovíte poměrem surovina:voda) a výstupní drť, ze které lze na plotně vymíchat ucházející kaše nebo se dá přidat do základu na buchtu. O kvalitě vstupních surovin si rozhodujete sami.
Ořechové a semínkové mléko
Jakmile jednou namočíte ořechy a vyrobíte z nich ořechové „mléko“, nebude vám už jen tak nějaká rýže stačit. Radím vyzkoušet si nejdříve MANDLE, co jsou vlastně semena, pak lískové a vlašské OŘECHY, KEŠU, MÁK a nezbytné KONOPÍ. Potom ještě zkuste všechny ty ořechy smíchat se slunečnicovým a dýňovým semínkem. Vyrobíte si tak báječný mix bílkovin, vlákniny, vitamínů a minerálů, který ve výživě hbitě nahradí živočišné mléko.
Jak na dochucení
Všechny verze mají cosi do sebe. Troufám si tvrdit, že nejvíce vás rozproudí „mléko“ makové, které díky specificky výrazné a nahořklé chuti nesedí každému. Jeho takřka ostrou chuť příjemně doladí pár kapek sirupu. Stejně tak můžete šmrncnout sirupem, špetkou soli nebo mořskou řasou i všechny ostatní rostlinné nápoje. Fajn je také přidat k nápoji při mixování jeden sušený datel (bez pecky samozřejmě).
Ořechová a semínková „mléka“ je žádoucí KONZUMOVAT ČERSTVÁ za pokojové teploty nebo případně jen lehce zahřátá (do 40 st.C) – zůstane v nich maximum vitamínů. Samozřejmě je lze použít i na vařenou kaši. Já je nejčastěji používám jakožto základ pro přípravu kaše na zalití.
Nespotřebované „mléko“ lze skladovat v lednici, ale použijte jej co nejdříve – vydrží max tři dny.
POMĚRY OŘECHŮ A VODY jsou pro všechny ořechy více méně shodné a platí, že čím více suroviny bude, tím hutnější „mléko“ vyrobíte.
Já mám oblíbený poměr 100 g ořechů/semínek na 1 l vody.
Výjimkou ve zpracování je MÁK, který je nutno před máčením namlít, poté rozmixovat s vodou a máčet takto jen asi dvě hodiny (poměr surovin stejný jako u ořechů). Pak důkladně rozmixovat a scedit přes plátno.
Ořechové a semínkové mléko
na zhruba 400 ml
Suroviny i postup:
80 g ořechů (nebo směsi ořechů a semen) zalijte vodou aspoň tři centimetry nad ořechy, můžete přidat pidi kousíček mořské řasy. Nechte přes noc nasáknout. Ráno sceďte vodu, ořechy propláchněte, dejte do nádoby mixéru (včetně řasy) a zalijte 500 ml čerstvé vody. Rozmixujte důkladně. Přeceďte přes gázu nebo plínku resp. vymačkejte, co to jde. Můžete si taky pořídit speciální pytlík. Dostanete něco málo přes 400 ml ořechového mléka, které se dá konzumovat už v této podobě.
Chuťově jej lze doladit špetičkou soli a pár kapkami javorového sirupu. Během mixování také můžete k nápoji přidat jeden sušený datel, který posune chuť do sladka.
Netrváte-li však na jemné konzistenci, dá se ořechové „mléko“ pít i nepřecezené. Počítejte ale s plovoucími kousíčky a hrubou strukturou viz. pravá sklenička v pozadí na fotce. K dobru vám ale bude vláknina, která v mléce takto zůstane úplně všechna.
Zbytek po scezení rozmixovaných ořechů použijte třeba na buchtu – část mouky nahraďte touto směsí.
