Sůl v Apetitu

Toto číslo je tak nějak blogerek plné. Se mnou jste si zasolili. S Julií prošli vinicemi autentistů a se Šárkou zkoukli bramborovou kuchařku.

Mimochodem teď mám právě rozpitý Bogdanův Řezlík 2009 (na veltlin.cz už jej nenajdete).

Když jsem doma testovala bylinkovou sůl, zkusila jsem nejdřív upéct pekáč plný zeleniny. S tou nikdy nic nezkazíte. A pak jsem vzala na milost brambory. Já totiž tuto škrobovitou zeleninu v kuchyni nepoužívám tolik, jak je na české poměry běžné a když už jsou u nás brambory, tak nejčastěji vařené či (za)pečené.

Jenže teď došlo na DOMÁCÍ HRANOLKY (recept v Apetitu) a stalo se, že z plechu zmizely. Ano, z plechu. Tyto hranolky nesmažíte, ale pečete. Na hranolky si nalijte olej podle vašeho nejlepšího svědomí, osolte a prostě je šupněte do trouby. Jsou neodolatelně chutné, hlavně záhy po vytažení z trouby. Všechny jsem snědla já se svojí dcerou, která brambory – světe div se – nejí. Dost dobrý důvod, proč se hranolky objevily na našem stole ještě několikrát.

Ale nesnažte se je za každou cenu skladovat. Uzavřením do krabičky a umístěním do lednice hranolky navlhnou a v takové podobě už moc nechutnají. Hranolkové pohoštění si raději načasujte tak, abyste je čerstvě upečené mohli rovnou konzumovat.

Stejnou solí jsem si párkrát ochutila chléb s avokádovou pomazánkou a pošírovaným kuřetem.

Dostalo se i na rajčata, papriky a skleničku se solným obsahem bylo nutné doplnit. Nejvíc mi ale stejně chutnala na těch hranolkách. A co víc, letos na Vánoce už mám o labužnickém dárku pro kamarády rozhodnuto.

Náhled celého článku, jak vyšel v Apetitu najdete zde.