Leden až březen 2012

Eliška se naučila lyžovat, nejdříve s tátou, pak na laně a nakonec sama - to bylo na Portáši při -15 st. C.
Zvládla i bruslení a teď to chce zmáknout plavání. Závěr prvních tří měsíců v roce 2012 jsme strávili v lázních v Laa.

Mami, vadí miminku, když si uprdneš?

Mami, chceš se pomazlit? No jestli chceš, tak pojď.

Prosinec a Vánoce 2011

Stihli jsme zatopit na Cikháji a taky tam viděli jediný pořádný sníh před svátky, a sáňkovali!

Ve školce byla skvělá zábava, u hudebních nástrojů z papíru se zabavili především rodiče.

Pořídili jsme jedinou naši společnou fotografii za celý tento rok a Vánoce byly samozřejmě kouzelné. Ano, máma tloustne. Rodí se nám totiž miminko, jak říká Eliška. A ještě se bude bratru pět měsíců rodit, než se tedy konečně narodí.

Eliška jede v autobuse s babičkou a zlobí, paní vedle se vmísí do hovoru a hodlá si Elišku vzít domů. Eliška se rozpláče a povídá: Aje babičko, ty mě nemůžeš dát té paní. Nám se rodí miminko, já musím pomáhat mamince. Ona mě potšebuje, táta nám vůbec nepomáhá...

Mami, dobže jste se mi s tátou najodili.

Eliška v září, říjnu a listopadu 2011

Čas letí a my stále moc nefotíme. Máma s Eliškou zažila Den vědců na Faktultě chemické VUT, Eliška si dala pod tekutým dusíkem našlehanou zmrzlinu, vypila Vitaminátor a vyfotila se jako chemik. Pak z toho dostala virózu, ale jen lehkou, už vůbec není tolik nemocná jako minulý rok.

Nová školka Adélka se moc líbí. Navštěvujem tanečky se Starletem ve škole. Taky kamarádi z okolí jsou fajn. Všichni přišli popřát k narozkám a na rodinné oslavě máma pro změnu zase nefotila. Eliška dostala kolo!

Taky byla s mámou na zdravých dnech u Santonu a v říjnu pak na dvou lampiónových průvodech. Za fotky díky Jirkovi!

Jinak vaříme a pečeme co to dá a taky nám chutná.

Mami, to je krůtí zadek? Mňam!
Mami já přemýšlím, přemýšlej taky, pořád nevím co tomu Ježíškovi napsat.
Babičko, ten prsten se mi líbí a ten kožíšek taky, až umřeš, tak bych ho chtěja.

Eliška o prázdninách 2011

Prázdniny, cože? Ony už byly? Taky vám tak rychle utekly?

Rodiče jsou líní, nefotí. Ale zato točí video! Přijďte se k nám kouknout, jak jsme se měli v Rabacu s Pilnýma a Jasánkama. Eliška už plave o sto šest, tedy s podporou zatím.

Byli jsme taky na Cikháji, mnohokrát = ani jedna fotka. V srpnu došlo na Hájovnu u Českého Krumlova, ze které jsme všichni unešení. Jmenovitě Strnadi, Pilní i Cihlářovi :) Hodně času Eliška trávila na výletech s babičkou Janou a dědou Pájou, kteří odtajnili čerta.

Návštívili jsme taky Rúbaň a prodělali jednu střevní virozu a jednu angínu - tu naštěstí na začátku prázdnin. V srpnu nám odešla prababička do nebíčka a Eliška odteď ví, že dospělí taky pláčou.

Eliščiným hitem léta je kůň, Patriček, milovaný mazlíček a ozdoby a šatičky všeho druhu. Vzpoura proti rodičům je nadále v kurzu: Mami, dej si pozor, nedovoluj si na mě. Už toho mám dost, tati nemluv.

Eliška v dubnu až červnu 2011

Jaro bylo náročné. Zápasíme se zahleněním, ale když zrovna nejsme nemocní, podnikáme bezva výlety.

Byli jsme na farmářských trzích v Bystrci a oslavili Velikonoce s kamarády na Cikháji, kde jsme našli i poklad!

Máma vzala Elišku na Slovensko a taky do Prahy na Prague Food Festival, kde Elišce nejvíc chutnali šneci a pak mámě vyjedla jahody z vína. Bydleli jsme v Praze celý víkend u Lenky a dva přítomní pejsci Elišku učarovali.

Dětský den u Montany si užili s Eliškou prarodiče. Oslavili jsme pradědu a jeho neuvěřitelných 95 let a taky se konečně sešli s Marečkem, Sophií a Verunkou.

Závěr června Eliška strávila s prarodiči v Chorvatsku. Měla tam kupu kamarádek a taky své dvě paní učitelky ze školky.

Eliška v lednu až březnu 2011

Až do března mi ve školce bylo fajn, už tam i spím. Kromě dvojího blinkání, drobné čtyřdenní virozy a několika oparů jsem utrpěla ještě jednu angínu a první svoje antibiotika. Od ledna kapeme Urodot na posílení imunity.

Protože nebyl sníh, ale led ano, byli jsme hned několikrát bruslit. Přidali se i Pilní a Klokani.

V Hustopečích jsme si užili masopust a navštívili Janečkovi v Zaječí.

Taky se po zimním spánku rozjela akce Cikháj a nedaleko odtud, v Polničce, jsme slavili tátovy narozeniny.

Období ve znamení otázek:
"Mami, a stane se ti někdy, že budeš macecha?" (při čtení Perníkové chaloupky)
"A co je to obloha? A proč je noc?"

Eliška v říjnu, listopadu a prosinci 2010

29.9.2010 jsem nastoupila do školky. Přesně po týdnu v kolektivu jsem si přinesla zahleněnou virózu a 14 dní ji léčila doma. Pak už jsem ve školce nevydržela ani týden a zase skončila doma s virózou. A tak jsme prožili celé skoro tři měsíce do Vánoc.

Přesto jsme s rodiči stihli nakrmit kozy, před zimou zabednit Cikháj, pozvat Jasánky na návštěvu (a ne jednou), navštívit Znojmo a ještě před svátky zkontrolovat sněhem zapadenou zahradu na Cikháji.

V prosinci jsem napekla cukroví s mámou a viděla hned tři Mikuláše. Tomu ve školce na Bellové jsem zazpívala Točte se pardálové, točte se pěkně dokola... co mě naučila babička Jana. Zvládla jsem i vánoční besídku ve školce na Labské a pod stromkem na Štědrý den našla vrtulník, co jsem si o něj psala Ježíškovi.
Vánoční fotky máme jen od babičky Etky, doma se točilo pouze video. Fotky ze štědrodenní procházky s Pilnýma a Chochinama v zoo pro jistotu nemáme žádné.

Silvestr letos patřil hotelu Petr Bezruč v Malenovicích. Tam jsem se poprvé postavila na lyže a jela! Šlo mi to báječně, říkal pan instruktor.

Perličky:
Stáhne si kalhoty a jde dělat vajíčko na sedací pytel.
Na záchodě na mámu: pojď za mnou, ja se do tebe zamiluju.
Mami, to máš tatový tustý bžíšto nebo tam máš miminto? Já bych chtěja mít miminto, budu se o něj stajat.

Eliška v sprnu a září 2010

V srpnu jsem si s mámou užívala starost o dům a zahradu v Modřicích, když byla babička s dědou pryč. Fotily jsme, zalívaly, okopávaly a taky lakovaly nehty...

I v Cikháji bylo fajn, houby rostly už v srpnu. Navštívila jsem Markétku ve Vranově a slyšela Monkey Business na Veveří.

V Rúbani bylo báječně. Cestu jsem sama s mámou zvládla bez problémů. Tentokrát jsme si udělali i výlet na oběd do maďarského Estergom a pradědeček si se mnou zanotoval.

Poslední týden v srpnu patřil Chorvatskému Rabaci. V hotelu Marina se nám moc líbilo, vypadá to, že příští rok jedeme zas.

V září jsme vyjeli na 3 dny do Cikháje s Pilnýma, Klokanama a přidali se holky Zmítkovy. Jezdili jsme na kole a opékali špekáčky, jenže máma neměla foťák. Taky jsem oslavila 3. NAROZENINY! Přímo 28.9. jsme byli v Bongu a nechyběl u toho ani nejoblíbenější kamarád Vašík :)

My: dáme si víno. El: zase vás bude bojet hjava.
Tat už pojď do štolty, a budu tam šama? Už běž mami, já tady budu šama.

Eliška červnu a červenci 2010

Trávíme hodně času v Modřicích, kde je favoritem stan a pejsek Rozálka. Byli jsme v Rúbani u pradědečka a taky pouštěli draky s Vašíkem a Lucinkou. V červnu končilo cvičení s Kuřátky, byli jsme na hřišti s Markétkou a dalšími kamarády.

Vyšla nám i návštěva Františka ve Slavkově, kde Eliška Schneiderům obrala keř černého rybízu ;) Zkoukli jsme taky základy v Cikháji.

Koncem července vzala máma Elišku do Znojma, kde jsme se obě parádně nabaštily a v rámci dne dětí při hudebním festivalu si pohráli na dece s Pavlem Šporclem.

Poslední týden v červenci patřil Kořenovu a kolám. Na fotogalerii koukněte tady.

"Nebojte se jodiče, já to zvjádnu. Jede jede mašinta touží se jí z tomínta, jede jede do dáli veze samý ožalí. Vašítu, oplavdu jsi nepapal? Pojď Vašítu, budeme se honit. Ovečta je moje miminto. "

Eliška v březnu, dubnu a květnu 2010

Tříměsíční prodleva je pěknou přehlídkou našich aktivit:
byli jsme na kolotoči v rámci veletrhu Pro dítě, Eliška začala už v březnu jezdit na tříkolce a neutekly nám ani koniklece na Kamenném vrchu.
Koukli jsme na kravičky a mlékomat na Oblé, uplácali plastelínu a na Velikonoce přišel na mrskut Vašík i s Lucinkou.
V dubnu jsme zajeli do Rúbaně za pradědečkem, kde Eliška poprvé viděla živého krtka a slízla oblíbenou zmrzlinu.
Květen patřil Cikháji - poslední rodinná návštěva před kopnutím do země. Zajeli jsme taky do Žatce, na tetiny osmdesátiny a nakonec vzala máma Elišku na divadelní festival Mezi ploty, kde byly k vidění parádní Pohádky do kapsy v podání Ty-já-tr a kde Eliška na hudbu Sunflower Caravan radostně a velmi usilovně tancovala.

Všude nosíme plyšáky. Eliška si ráda převykládává sama pohádky a čtení teď vede nad zpíváním. Na vrcholu oblíbených činností se drží i kopání do míče a veškeré sportovní aktivity. Doma navíc miluje, když máma žehlí a ona přitom skáče na posteli. Večer usíná ve své postýlce a v noci plynule přechází do postele mezi rodiče. Nejoblíbenější kamarád: Vašík :)

"Maminto, mě se líbí tátův pindít. Mami, bojíš se? (předvádí ježibabu) Nebój, já tě žachjáním. Já chcu miminto. Až já budu óta, budu mít v bžíštu miminto a dám mu dudu. Já chcu pohátu o Jeníčovi a Mažence. Já bych chceja pejsta."

Eliška v lednu a únoru 2010

Fotky kumulujeme do dvou měsíců dohromady, protože málo fotíme a máma nestíhá.

V lednu jsme poctivě každý den sáňkovali a taky ve školce byl karneval. Přišla Viktorka a při míchání čokolády na mufiny jsem vyjedla z mísy všechny zbytky. Asistuju taky mámě při focení.

V únoru nás máma vytáhla na masopust do Hustopečí a nevynechali jsme tak návštěvu Janečkovic Janinky v Zaječí.

První jarní závan teplého vzduchu jsme strávili celý den v Bílovicích nad Svitavou, to byla paráda. Taky zase víc mluvím a organizuji život všem kolem.

"Maminto, ten pán je chlap a má pindíta a hočičty mají pipintu. Já nebudu hodna, budu zjobivá. Mě udějej mlíčo! Já mám jáda tětoviny. Táto poď papat!
Babiča Jana mě naučila číhat, já chcu nůžty."

Eliška v prosinci 2009

Šestého prosince Eliška zazpívala Mikulášovi ve školce do mikrofonu tancuj, tancuj a dostala za to od čerta bonbón. Pak z toho všeho onemocněla virózou s vysokou teplotou.

Po vyléčení nás navštívil Mareček a po něm Viktorka. Ježíšek přinesl šaška, vláčky, skákací balón a hrad a spoustu hracích nástrojů. Šašek stejně vedl. Přijel i pradědeček a v Modřicích bylo veselo.

Silvestr na tajícím sněhu v Kořenově byl báječný, Eliška (babička s dědou i máma s tátou) tancovala, řádila s dětmi a půl hodiny před půlnocí usnula, půlnoční prskavky uvídí třeba příští rok. Zase mluvíme víc a víc.

"Maminto, co žítá táta? To mě šutnají čotolátty. Babičo máš bolístu. Dyž já byja pod stojem, babiča žítala já Eját su. Čert a Mitujáš pšíde, dostanu bonbón. Čert hází zjobivý děti do pytle. Já asi budu něco montojať. Babičo, dáme zmžlintu, já nežetnu mamince."

Eliška v listopadu 2009

"Ja němam myšiču a ptáča. Maminto, pani má holínty, asi bude tancojat. Babičo, budeme stájat Gulivera. Budeme píjat. Á najatou, najatou tu já mám nejrači. Hóta modoota nesedajej u potota. Tancuj, tancuj vytůcaj, vytůcaj, jen tu pecu nezůcaj, nezůcaj..."

Eliška mluví a mluví. V listopadu hodně chodí na výlety s babičkou Janou a dědečkem Pájou a taky s kamarády Markétkou a Vojtou. Maminka zatím ťuká do počítače a když může sedět u laptopu máma, může i Eliška.
Pohádkovým hitem měsíce je Spejbl a Hurvínek.

Eliška v říjnu 2009

"Táta pláci je.
Dobý den, dobý den, bába leze tomínem. Ne babiča, bába!
Babičó, nosit. Eja nemá nožiči.
Eja ce mlíčo. Eja ótá je, Eja do štolty pude."

Toť krátký sestřih toho, co všechno Eliška za celý den namluví. Jako správné ženské se jí pusa nezastaví.
V říjnu bylo nejdřív docela hezky, honili jsme slepice u dédi papa na Slovensku, viděli žirafy v Zoo a řádili u babiček. Koncem října se v Jedovnici konal výlov a my tam nemohli chybět.

Eliška v září 2009

"Užili" jsme si podovolenkové blinkání a rýmu s následnou zácpou. Poslední očkování Priorixem a pak zase blinkání a pro změnu průjem. A pak už to zase bylo dobrý :)

Sbírali jsme houby v Cikháji se Schneiderovými a zajeli do Velkých Pavlovic na vinobraní, kde mě nadchnula cimbálka a dechovka.

Mám dva roky! K narozeninám jsme byli v termálech v Laa a pak na papu ve vláčkové restauraci. Z dárků jsem nejvíc unešená právě z vláčků, které jsem v dřevěné podobě dostala a z tříkolky, na které se učím jezdit.

Eliška v srpnu 2009

Mám velkou novinku: už chodím na nočník a jsem bez plenek! Tedy na noc mi máma ještě raději plínu dává.

Byli jsme v Cikháji a bylo tam nádherně.
Vydali jsme se taky na dlouhou cestu do Chorvatska. S mořem jsem se po týdnu skamarádila a dokonce i plavala. Cesta se mi ale vůbec nelíbila.
A nakonec jsem z toho všeho chytla lehkou virózu.

Eliška v červenci 2009
Mám 83 cm a vážím pořád stejně. Kromě zadních stoliček (pořád nejsou venku) mám už všechny zuby.

Stále mluvím. Eja umí. Záda holý má. Nohy holý. Boty není. Eja ráda. Sama. Pujčí. Táta práci.
Umím se vyčůrat sama do trávy, když jsem nahatá. Doma mě ale nočník nebaví.

Papám všechno, ale nechutná mi čokoláda zato miluji ovesné sušenky, mámino ovocné želé, dýňová semínka a gumové medvídky.

Eliška v červnu 2009

Jsem stále venku. Na písku. V Modřicích na dvoře. S kamarády na výletě. Když tedy zrovna neprší.

Se zalíbením házím trávu a kamínky dědovi do bazénu a moc se mi líbí na naší nové zahradě, hlavně proto, že je tam písek :)

Eliška v květnu 2009
Mám 10,5 až 11 kg a 80 cm. Kromě zadních stoliček je můj chrup kompletní, právě se prořezávají vrchní špičáky.

Květen začal oslavou máminých narozenin, byli jsme se vykoupat v Laa, na procházce v Mariánském údolí (jedna z mnoha procházek) a na bazéně u Nellynky s Viktorem. Řádím na výletech s prarodiči a sním, co mi pod ruku přijde.
Stále více mluvím, umím si říct o jídlo i pití a taky, že už stačí. Nerada si čistím zuby a naopak velmi ráda plácám bábovky a organizuji děti na písku.

Eliška v dubnu 2009

Konečně začalo jaro!
Chodíme dost ven a na hřiště, tam mám už spoustu známých.

Zajeli jsme k pradědečkovi na Slovensko, kde jsem ulovila konvici a hned po příjezdu se vymáchala v korýtku s vodou pro slepice.

Čarodky jsme slavili v Krtečku a taky u Pilných. Máme nové golfky a moc se mi líbí, pěkně se v nich přes den spinká.

Eliška v březnu 2009
Březen na hory jedem!

Strávili jsme 4 dny v Untertalu, rodiče lyžovali a já řádila s babičkou a dědou na sněhu.
V baby café mám oblíbená kolečka a ráda skákám do bazénu s balónky.
Prarodiče mi pořídili pejska Fifinku, čeká na mě vždycky u kočárku a jde se mnou, kam já chci :)

Koncem měsíce zaútočil zase virus, tentokrát blinkací. Byla jsem i na pohotovosti, blinkala jako o závod a zase něco zhubla.

Eliška v červenci 2008
Mám 10 měsíců, 7,5 kg, 73 cm a stále dva zuby. Jsem něžná, drobná holčička. Když se tedy zrovna nevztekám, to umím být i upištěná dračice :)
Ráda si hraju s kamarády - byla jsem na výletě s Martínkem Maškem a zastavila se u Nellynky s Viktorem.
Mám za sebou první CELOU prospanou noc (poznámka rodičů: bohužel jen jednu).
Koncem měsíce se stavím na nožičky a chystám se na první minidovolenou do Rakouska - fotky budou v srpnu!